Big profit
Článek Klíč k určování finančních podvodníků vyšel v originále zde. Komentář najdete pod článkem.
Vaše peníze jsou nějak sexy. Kdekdo po nich pálí, uchází se o ně.
Někdo to s nimi i s vámi myslí vážně, někdo je podfukář. A často to není jednoduché rozpoznat. Klíč k určování podvodných firem pro vás připravil Pavel Kohout.
Nic není stoprocentní. Ne všechny společnosti, které vykonávají nelegální nebo přinejmenším problematickou činnost na finančním trhu, budou vykazovat všechny znaky podle našeho klíče. Může se také snadno stát, že slušná firma naopak některým z nich oplývá. Jde ovšem o míru a pravděpodobnost: pokud někdo níže nastíněnému popisu spíš odpovídá, je pravděpodobnost, že půjde o neseriózního podnikatele, zkrátka příliš vysoká na to, abyste riskovali štěstí svých peněz i své.
Seriózní firma publikuje účetní výkazy minimálně jednou ročně ve výroční zprávě. Podvodníci to téměř nikdy nedělají – a naopak, nenajdete jedinou slušnou firmu, která by tajila své finance.
Výjimku tvořila pověstná společnost KTP Quantum, která hrdě prezentovala své účetní výkazy za několik let. Měly prokázat dynamický růst aktiv společnosti, a tudíž její sílu – ve skutečnosti se z nich dalo při alespoň základní znalosti účetnictví snadno vyčíst, že jde o letadlo, v jehož rámci jsou výnosy starých klientů financovány přímo z investic nových klientů. Společnost zkrachovala v roce 2002 a od té doby se nestává, že by podvodníci prezentovali své finance podobným způsobem.
Dvojciferné „garantované“ výnosy v době nízkých úrokových sazeb neslíbí nikdo slušný. Mimořádně šikovný manažer rizikového fondu může třeba dosáhnout velkých výnosů i v době krize, ale nikdy nebude nic garantovat, pokud není podvodník.
Nerealistické sliby mohou zahrnovat i zdánlivě seriózní prezentace výnosů v minulých letech, ovšem bez varování, že tyto výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích.
V prostředí, kdy spořicí účty nesou kolem dvou procent, nelze očekávat, že by výnosy jako čtyři procenta, šest procent, nebo dokonce větší, byly bez rizika. Vždy je třeba ptát se, kde je riziko a jakou má podstatu. Sliby typu „naši geniální manažeři dokážou dosahovat desetiprocentních výnosů bez rizika“ jsou, bohužel, z říše pohádek.
Pokud jde o garance nebo záruky, vždycky se ptejte, kdo garantuje co, na základě jaké smlouvy, podle jakého práva a zda vůbec má čím ručit. Hodnota garance poskytnuté firmou z poštovní schránky v Dubaji, o které nevíte nic, je nulová. Pak se můžete vypravit do Dubaje a soudit se o ztracené prostředky.
Pokud internetová prezentace nepředstavuje vedoucí osoby firmy plným jménem, životopisem a fotografií, je to signál, že nechtějí být příliš na očích. Řídící orgány firmy se dají sice dohledat přes obchodní rejstřík, ale není záruka, že nejde o nastrčené bílé koně. Anonymita je vždy signálem pokoutnosti.
Termíny jako „banka“, „vklad“ nebo „spoření“ jsou vyhrazeny pro instituce, které drží platnou bankovní licenci od České národní banky. Nikdo jiný je nesmí používat. Pravidelné investice nesmějí být nazývány „investiční spoření“ nebo podobně.
Jakmile nějaká firma bez bankovní licence používá uvedené termíny v souvislosti s nabídkou vlastních služeb, je to ilegální a mělo by to být hlášeno ČNB. V lepším případě je to signál pouhé neprofesionality; v tom horším je to známka zlého úmyslu.
Nebankovní společnosti (například makléřské firmy nebo investiční společnosti) smějí používat termín „účet“, „konto“ (například AXA CZK Konto) a samozřejmě i „úvěr“. Smějí také nabízet spoření a vklady, ovšem za podmínky, že jde o služby poskytované licencovanými bankami.
Podvodné společnosti používají často (i když ne vždy) exotické domicily. Vyskytly se mezi nimi například Dubaj, ostrovy v Karibiku, Panama, Seychely, ale také Japonsko, Rakousko, nebo dokonce Švýcarsko. Samozřejmě, ne každá firma, která sídlí na ostrově Guernsey nebo Curaçao je podvodná, ale v těchto případech je třeba zvýšené ostražitosti.
Ani zmíněné Švýcarsko není zárukou solidnosti. Naopak mezi typicky seriózní domicily patří Lucembursko, Irsko a nezaznamenali jsme zatím žádný případ na Maltě. A samozřejmě, mnoho podvodných firem můžeme najít přímo v naší drahé vlasti.
Neumělá grafika, křiklavé barvy, pohyblivé efekty, programátorské i pravopisné a gramatické chyby – to sice ještě není důkaz nesolidnosti, ale rozhodně indicie, že něco nemusí být v pořádku. Podvodníci bývají obvykle lakomí a šetří i na grafickém designu a návrhu internetových stránek. Na druhé straně, ani špičková profesionální grafika není zárukou, že všechno je perfektní.
„Unikátní příležitost“, „pouze pro omezený okruh klientů“, „brzy bude pozdě“ – toto vše může být pravda i u seriózních produktů, ale podvodníci používají tyto argumenty nepřiměřeně často a dotěrně.
Časté telefonování klientům a pobízení k častému obchodování na burze je jedním z nejtypičtějších rysů méně solidních makléřských firem, které těží z poplatků. Neslavně proslulá firma Capital Partners již naštěstí nemá licenci a není aktivní, ale jsou další podobné.
Jedním z triků je obloudit klienta složitou „odbornou“ terminologií, vzorci, schématy a podobnými pomůckami, které mají vytvořit iluzi odbornosti. Někdy jsou tyto triky tak důvěryhodné, že ani profesionál je na první pohled neprohlédne. Proto pozor na příliš „sofistikované“ prezentace a manuály.
Pamatuji na celá skripta, která vypadala jako učebnice finančních derivátů pro absolventy matfyzu. Šlo o marketingový materiál jedné podvodné firmy, který vypadal velmi přesvědčivě – stačilo ale přečíst si první odstavec, ze kterého bylo zřejmé (nikoli ovšem laikovi), že jde o boudu. Hlavní pointou byly údajné vysoce výnosné cenné papíry, které americký Fed prodává jen vybranému okruhu spřátelených bank jaksi „pod pultem“. Samozřejmě, vše bylo vymyšlené, ale pro laiky velmi přesvědčivě.
Pokud kterákoli finanční firma splňuje byť i jen jedinou z podmínek číslo 1 až 4, je přinejmenším velmi podezřelá. Pokud jich v tomto rozmezí splňuje více (a navíc něco od 5 až 8), pak není pochyb.
Jak ještě poznat nesolidní finančníky zcela spolehlivě? Existuje seznam podezřelých subjektů na stránkách České národní banky (starší upozornění najdete zde).
Tento seznam je schopen ušetřit mnoha lidem mnoho peněz. Samozřejmě platí, že nepřítomnost určité firmy v seznamu ještě není zárukou její solidnosti.
Pavel Kohout
Když to vezmu postupně:
1] rozhodně žádná "seriózní finanční instituce" NIKDY nezkreslovala svoje výsledky, takže to je dobré měřítko důvěry pro všechny :) Nepamatuji, že by jediná banka kdy lhala, vy ano?
2] cokoliv nad 2% ročně je z říše pohádek, to je jasné. Protože zbytek už je jen pro vyvolené (čtěte bankovní instituce). Znám garantované investice (národními bankami) v řádech jednotek, desítek procent ročně...ale ne pro všechny :)
3] anonymita - kdo se schovává, to je podvodník. Aneb stačí si najít za sebe figurku, tu nastrčit a jste seriozní :)
4] zneužívání bankovní terminologie - tak za to bych zavřel většinu už řadových úředníků v bankách :)
5] podivný domicil - Dubaj, Panama, nedejbože Karibik.....aha ehm a kdeže to daní Erste? Seyschelly? Ale to je něco jiného, to je přeci solidní nadnárodní korporace, že?
6] podvodníci bývají lakomí - to je jak z pohádek tisíce a jedné noci ;)
7] nátlak na klienta - nejhorší je typu - už jste zajištěný do důchodu? Naše penzijní fondy, penzijní pojištění..... souhlasím, nátlak nepřípustný
8] nesmyslné konspirační teorie - Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je kralovství nebeské :)
ALE HLAVNĚ
Ptejte se u ČNB - protože tam naštěstí vše vědí, znají, ba i klíče mají (od toho co ještě neznají), jsou úžasní a neomylní a pomohou. Však jsou tu pro nás, placeni z našich daní. Ruku nahoru, komu kdy tato instituce pomohla?!
Suma sumárum, jsem rád, že nejsem finanční expert :) A když budu chtít radu kam s penězi, vím, na koho se obrátit. Vždyť tam mě o tu starost (i peníze) připraví.
Využíváme První CZ reklamní systém pro podnikatele a investory CzechNet.org.
|
|