Big profit
Wohlhüter: Pojďme ještě trochu do praxe. Musíme pro férovost říci, že se dění na burze může během jediné minuty otočit. Tento rozhovor je natáčen uprostřed března 1998. Za dva tři dny či týdny se může leccos změnit. Ale to přináší také určité vzrušení, jelikož člověk pak může zhodnotit sílu prognóz. Ty říkají: "Burza roste, publikum přichází."
Kostolany: To je psychologicky správně. Neboť není nic bolestivějšího než muset přihlížet, jak burza bez přestávky stoupá a stoupá a člověk u toho není. To je ta největší bolest. Je to ještě větší bolest než mít papíry, které padají. Přihlížet tomu, jak burza měsíce, roky bez přestávky roste a člověk u toho není - to je největší bolest pro každého, kdo se kdy dal svést k burzovní spekulaci.
Wohlhüter: Insideři, ale také pozorovatelé burzovního dění projevují obavu, že teď, po letech trvajícího býčího trendu, musí přijít velký krach.
Kostolany: Ano, to se může stát, ale k tomu bych musel nejdřív definovat, co se rozumí krachem. Když třeba spadne index Dow Jones o tisíc bodů, třeba z 8600 na 7600, to ještě není žádný krach. Co je to? Deset procent. Poslední krach byl v roce 1987, kdy burza za jeden jediný den naprosto překvapivě spadla o 22 procent. To byl pořádný krach.
Ale když burza klesne o jedno, pět nebo o deset procent, to není žádný krach, zvlášt když se to stane pomalu. Krach je, když burza ztratí za den deset, eventuelně 15 nebo dokonce 20 procent. To nebudeme, jak věřím, moc často zažívat. Ale malé propady se samozřejmě dít budou, třeba o 100, 200 nebo 300 bodů DJ. To se bude dít vždycky. Ale věřím, že se burzy po tomto malém krachu znovu zotaví a budou dál stoupat ještě výš. To jsem předpověděl také v roce 1987. Měsíc před krachem jsem v mém sloupku v časopisu Capital napsal, že už to takhle nemůže jít dál, že musí přijít prudký pokles. A on přišel.
Ale taky jsem napsal - to bylo vytištěno černé na bílém - že sice v této dnešní atmosféře musí přijít prudký pokles, ale poté, díky ruské politice, budou kurzy také znovu stoupat a to ještě výš, než byly předtím. Ona totiž burza sice spadla, asi z 2200 na 1800 až 1700, tedy v jednom dni o 22 procent, ale nemělo to žádné následky na hospodářství. Ačkoliv velcí ekonomové na sympoziu v říjnu a listopadu ve Washingtonu předpovídali světovou krizi jako v r. 1929. Prý byla nevyhnutelná. Napsal jsem tehdy v časopisu Capital: "33 profesorů - ach, světe krásný, jsi ztracen!" Naštěstí jsme ale ztraceni nebyli a burza ani hospodářství se nezhroutily. Za to těch 33 profesorů mělo z ostudy kabát, jelikož žádná světová krize nepřišla.
Moje předpověd byla, že kurzy znovu stoupnou díky ruské politice. Vyšlo to také proto, že tehdy přišlo uvolnění: Gorbačov se setkal s Reaganem. Mluvili o omezení zbrojení. Amerika slíbila, že uvolní černou listinu a udělá lepší obchodní podmínky atd. Poté nastalo ve světě uvolnění. Toto uvolnění je skutečným důvodem tohoto pohybu vzhůru za posledních pět let: Mír, skutečnost, že se Sovětský svaz zhroutil a dnes vládne světu USA. Vládne světu docela dobře a je dnes na vrcholu své moci. USA vyhrály partii: vojenskou proti SSSR, ekonomickou proti Japonsku. Prestiž USA je ve světě tak velká, že člověk nenalezne řešení problémů, aniž by na tom byly účastny Spojené státy.
Wohlhüter: Docela krátce ještě jedna odpověd: Souhlasil byste s výrokem, že by se burzou a akciemi mělo zabývat více lidí, jelikož se jedná o inteligentní uložení peněz? A protože pro zajistění na stáří spořitelní knížka sama o sobě nestačí?
Kostolany: To je naprostá pravda. Každému, kdo má peníze, které v následujících letech bezpodmínečně nepotřebuje - neboť je potřeba trpělivosti, jak jsem řekl ve svých 4 zákonech G - říkám, že by měl své peníze, svůj kapitál investovat do akcií. Akcie zůstanou tím, čím dosud byly: nejlepší investicí. Akcie byly nejlepší investicí, ne zlato, ne termínované vklady a ani pevně úročené papíry. Na prvním místě stojí blue chips, a pak může člověk koupit taky pár spekulativních dluhopisů.
Jenom pro malé lidi mám zcela odlišnou radu, jelikož malým lidem bych toto neradil. Pro mladý pár se dvěma dětmi, který nastřádá jenom pár feniků měsíčně, mám jenom jednu radu: Investujte do vzdělání vašich dětí - to je ta nejlepší investice, ta nejbezpečnější a nejpoctivější. Vím to ze zkušenosti, i když sám žádné děti nemám, ale zato jsem dítětem takových rodičů, kteří kvůli jistým událostem přišli o všechno. Jenže díky vzdělání, které mi dali, jako jazyky, vzdělání atd., jsem byl schopen je dostat do Švýcarska poté, co v Maďarsku vyhráli komunisti a umožnit jim tam luxusní život. To šlo jenom díky této investici, kterou do mne vložili.
Wohlhüter: Pane Kostolany, měl byste něco proti tomu, abyste byl označován jako Reich-Ranicki (německý publicista a literární kritik - pozn. překl.) peněžní kultury?
Kostolany: Ne, jelikož Reich-Ranického velmi ctím, nenechám si ujít jediný jeho pořad. Znám ho i osobně, je mimořádně důvtipný a chytrý. To pro mně není vůbec žádná potupa či urážka. Naopak, je to velký kompliment.
Jednu věc máme společnou: On nikdy, podle svých slov, nestudoval literární vědu, a já jsem sice ekonomii studoval, ale už jsem ji dávno zase zapomněl a odsunul stranou. Také nejsme ani jeden školeným literátem nebo ekonomem. Vím, co vím, hojně užívám osobních zkušeností. A to je desetkrát cennější než to, co se člověk může naučit na univerzitě.
(překlad z němčiny: Hynek Rozkovec)
Související: 1.díl, 2.díl, 3.díl, 4.díl
Hynek Rozkovec, burzovni-noviny.cz, o autorovi
hynek.rozkovec(z)akciecz.cz
Využíváme První CZ reklamní systém pro podnikatele a investory CzechNet.org.
|
|